Není Vaše jméno na seznamu? Změňte si ho, říká čínská vláda

„Ma“, čínský znak pro koně, je třináctým nejpoužívanějším příjmením v Číně a pyšní se jím asi 17 miliónů lidí. Sejde-li se více lidí s příjmením „Ma“, obzvláště pokud mají stejné křestní jméno, může opravdu dojít k nedorozumění.

Dědeček slečny Ma a velký milovník knih přišel při výběru jména pro svoji vnučku s elegantním řešením. Když se před šestadvaceti lety narodila jeho vnučka, probíral se knihovnou a objevil znak „cheng“. Význam znaku je cválající kůň a vypadá stejně jako znak pro koně, jen je zhuštěný a napsaný třikrát vedle sebe. Tento znak je tak zřídka užívaný, že stačí, aby ho lidé jednou uviděli, a většinou si většinou zapamatují jak osobu, tak moje jméno, říká sl. Ma. To je důvod, proč si slečna Ma své jméno oblíbila.

Zároveň je to také důvod, proč vláda chce, aby si slečna Ma jméno změnila. Touha čínský rodičů dát svým dětem zajímavé jméno s nádechem jinakosti je v rozporu s představou čínské byrokracie. Čínské úřady ve snaze modernizovat rozsáhlou databázi 1,3 miliardy čínských občanů přistoupily k výměně rukou psaných občanských průkazů. Ty musí každý Číňan nosit spolu s novým průkazem, který má barevnou fotografii a mikročip. Nové průkazy je těžší padělat.

Podle zprávy čínské vlády z roku 2006 jsou ovšem počítače v úřadech naprogramovány tak, že mohou číst jen 32 252 z celkem asi 55 000 čínských znaků. Důsledkem toho je, že slečna Ma a přinejmenším dalších 60 miliónů dalších Číňanů s neobvyklými znaky ve svém křestním jméně nemohou dostat nové průkazy – pokud si nezmění neobvyklé znaky v křestní jméně na znaky běžně užívané.

Situace se pro rodiče ještě zhorší (z pohledu vlády zlepší), neboť již od roku 2003 Čína pracuje na standardizovaném seznamu znaků, které by měli lidé používat v běžném životě. Seznam obsahuje také znaky vhodné pro pojmenování dětí. Vládní odborník zabývající se lingvistikou řekl státnímu deníku Xinhua, že seznam bude čítat asi 8 000 znaků. Ačkoli je to mnohem méně než obsahuje celá databáze, podle vyjádření vládního úředníka je to více než je třeba k „vyjádření jakékoli myšlenky v jakémkoli oboru“. V běžném životě se využívá asi 3 500 znaků.

Vládní úředníci tvrdí, že se čínská jména vymkla kontrole. Rodiče vybírají pro své děti ty nejobskurnější znaky nebo si je dokonce sami vytváří. Čínští rodiče jsou ale hrdí na to, že vyhledají v archivech klasické čínštiny odlišné jméno, neboť i to je způsob, jak odlišit své děti ve společnosti, která má tak málo příjmení.Podle některých odhadů připadá na 85 procent všech čínských občanů jen 100 různých příjemní. V porovnání k tomu – na 90 procent Američanů je 70 000 příjemní.

Při posledním sčítání se zjistilo, že v Číně vede příjemní Wang, které nosí více než 92 miliónů obyvatel.  Na druhém místě jsou majitelé příjmení Li (91 miliónů obyvatel) a na třetím lidé s příjemním Zhang (86 miliónů obyvatel). V čínštině dokonce v souvislosti s těmito často se vyskytujícími příjmeními existuje úsloví: „nějaký Zhang, nějaký Li“, což bychom mohli volně přeložit jako „prostě kdokoli“. Četnost těchto příjmení vytváří příležitost k záměně jmen. Jen nositelů jmen Zhang Wei je tolik, že by zaplnili město Pittsburgh. Ve školách a na pracovištích proto vznikají nejrůznější přezdívky, aby bylo možné odlišit různé osoby stejného jména.

Lingvista Wang Daliang si i přesto myslí, že výběr zřídka užívaných znaků pro křestní jména jen dále komplikuje existující problém. „Užívání obskurních jmen k tomu, abychom se předešli duplikace jmen nebo našli jméno výjimečné, nepovažuji za dobré. Mnoho lidí je dnes ze svých jmen popletených“, říká. „Počítače dokonce jejich jména nedokážou rozpoznat a lidé je neumí přečíst. To se potom stává překážkou v komunikaci.“

Podle slečny Ma si zaměstnanci bank i úředníci při pasové kontrole s jejím neobvyklým křestním jménem vždy poradili, obvykle jednoduše tak, že jej napsali rukou. Když se ale minulý srpen pokoušela obnovit svůj občanský průkaz, úředníci v Pekingu její žádost zamítli s odůvodněním, že její jméno je problematické a navrhli jí, aby si jméno prostě změnila. Slečna Ma se však domnívá, že změnit by se měla vládní technologie, ne ona. „Když jsem se narodila, žádná taková nařízení neexistovala, a proto bych měla mít možnost ponechat si své jméno po celý život“, říká. Poukazuje na to, že pokud si změní jméno v občanském průkazu, všechny ostatní doklady jako například pas nebo univerzitní diplom, budou chybné. Navíc podotýká: „Nemůžu vymyslet žádné lepší jméno.“ Slečna Ma nakonec získala dočasný občanský průkaz. Využila při tom svých kontaktů. Musí si ho ovšem obnovovat každé tři měsíce.

Podobnou situaci zažil i Zhao C., třiadvacetiletý student univerzity. Jeho otec, právník, vybral v anglické abecedě jako jméno písmeno C, protože to bylo jednoduché, zapamatovatelné a symbolizovalo Čínu. Když Zhao C. nemohl v roce 2006 dostat nový občanský průkaz, začal se soudit. Úředníci ho však přesvědčili, že by stálo milióny dolarů změnit databázi, a tak nakonec v únoru od žaloby upustil.

Tento případ by mohl dokazovat, že odpor vůči čínské byrokracii je marný. Nicméně vládní plán na omezení počtu užívaných znaků neprobíhá úplně hladce. Nová pravidla měla být původně vydána již v roce 2005. Nyní, po 70 různých úpravách, by měla být uvedena v život. Odhaduje se však, že díky dalším protestům nastane další zdržení.

Zdroj: NY Times